Errachidia: Uprostřed království Berberů 

Maroko skrývá úchvatná tajemství. Umí být přátelské i exotické. Bezpečné i divoké. V městě Errachidia máte všechny zážitky na dosah ruky. 

Cesta kozlím autobusem 

Marocké město Errachidia navštívíte po poměrně dlouhé cestě autobusem přímo z Tangeru. Počítejte s tím, že to s vámi bude kolébat více než půl dne. Zážitek ale bude stát za to. Někde v půli cesty si autobusák odpočine, protože je čas na čaj a jehněčí maso. Dáte se s chutí do všeho, co vám na zastávce u cesty kuchař nachystá. O podobě toalety na zastávce se vám bude ještě hodně dlouho zdát.  

Stále vám zní v uších hlas vyvolávačů „Fes, Fes, Fes!“, „Chefchauen, Chefchauen!“ Přesně tak oznamují lidem, kam se mají vydat. Jako turista jste zde poměrně ztraceni. V Tangeru nastoupíte do autobusu a pak jen zíráte. Projíždíte berberským územím, kde se spíše domluvíte španělsky, než arabsky.  

A nakonec to přijde. Po dlouhé cestě vysedáte v městě Errachidia. A zjišťujete, že zvláštní zvuky se vám nezdály. Ze zavazadlového prostoru někdo skutečně vytahuje dřevěnou ohrádku, ve které s vámi hodný kus cesty jel i vousatý kozel s dlouhýma rohama.  

Studna? Není problém, kamarád 

Navštívíte systém pozemního vedení vody a studně. Tento systém je jediný způsob, jak se dříve dalo dopravit vodu i stovky kilometrů daleko. A opět žasnete. U šálku čaje si k vám přisedne místní Berber a říká vám: „Ahoj, kamarád. Brno.“ Dozvídáte se, že nějakou dobu žil v naší moravské metropoli. Tím pádem se můžete podívat ještě hlouběji do podzemí.  

Ruiny vesnice 

Vydáte se do Ksar Meski. Ruina vesnice se nachází jen nedaleko Errachidie. Musíte velmi hlasitě dupat, podle místního průvodce jsou zde jedovatí hadi. Nedaleký zdroj vody jim svědčí. Procházíte si rozpadlá obydlí dřívějších obyvatel tohoto pozoruhodného místa. Vše je vyprahlé a země je beznadějně popraskaná. V dáli ale vidíte vitální oázu. Source Bleue. Můžete se vykoupat a setřást ze sebe strach z hadů. Zde nejsou. Prý. 

S srdci Maroka poznáte sami sebe.