Proč si v zahradách šlapat po trávě či blátě?

Ke každé zahradě patří stejně jako plot i tráva, hustá měkoučká, prostě kvalitní trávník. Nejhorší, co mu však můžete provést, že po něm budete opakovaně chodit, tím jej můžete nenávratně poničit. Pokud se párkrát projdeme po zahradě v dešti, nebo nám auto vytlačí svými koly blátivé koleje, zjistíme, že něco chybí – cestičky, chodníčky či příjezdová cesta.

Každému typu domu nebo objektu sluší něco jiného. V současné době je na trhu dostatečná škála výrobků, z nichž můžeme vytvořit potřebné plné nebo jen zpevňující či zatravněné komunikace okolo domu. Liší se hlavně vzhledem, trvanlivostí a cenou. Jako materiál se používá kámen, keramika, beton, cihly a dřevo. Nabídka barev, struktur i možných kombinací materiálů je mnoho, takže si vybereme určitě nejen podle financí, ale i podle typu domu, místa, ale i zahrady tak, aby celek, ve kterém mají cestičky sloužit, ladil. Při výběru materiálů a jejich kombinací bychom však měli dodržet několik základních pravidel:

Funkčnost – na cestu ke garáži je potřeba použít odolnější materiál než na chodníček v zahradě, který není chůzí tolik zatěžován.

Údržba – trávit všechna odpoledne vytrháváním plevele mezi kameny nebo drhnutím špatně povrchově upravených dlaždic se nám asi chtít nebude.

Vzhled – po cestičkách budeme chodit denně, popraskané vymleté dlaždice s uštípanými rohy nás asi nepotěší, jednolité šedivé plochy zase nerozveselí.

Velikost – příliš mnoho vydlážděné plochy na úkor trávníku nepůsobí vůbec útulně, to už bychom rovnou mohli chodit relaxovat na vybetonovaná parkoviště. Velké plochy dlažby se také v létě více vyhřejí a pak sálají teplo – místo osvěžení na trávníku bychom si pak užili pocit řízku na pánvi.